Asi mezi námi není nikdo, kdo by nevěděl o tom, co se stalo na jižní Moravě. Psát tento článek pro nás není úplně jednoduché, neboť jedna z našich poboček se nachází v Hodoníně a produkční tým sem každý den dojíždí a všichni pocházíme z blízkého okolí. Jedna naše kolegyně celý život zde žije a v postižených oblastech má spoustu známých a kamarádů.

V pondělí 21.6. po úmorných tropických dnech se jižní Moravou prohnala velmi silná bouře s kroupami velikosti pingpongových míčků. Potlučené auta, rozbité čelní skla, zničená úroda, vyplavené sklepy... To ovšem nebylo nic proti tomu co přišlo ve čtvrtek 24.6. v podvečer. Vlna veder pokračovala, takže letní bouřka visela ve vzduchu.

Už odpoledne, když jsme vycházeli z práce, tak bylo něco jinak než obvykle. Neskutečně vlhký vzduch, jako v prádelně nebo ve skleníku. Bylo jasné, že bouřce se nevyhneme. Kolem 18. hodiny už zdálky, směr Břeclav, šlo vidět černé a děsivé mračno. O hodinu později se kolem nás prohnalo tornádo. Naštěstí kolegyně bydlí v místě, které nebylo postihnuto a tento ničivý živel sledovala jen z dálky. Stejně jako naši firmu tornádo minulo asi o 300 m a je nepoškozená. Bylo to rychlé, ale o to ničivější. Spoušť, kterou zanechalo si nikdo z nás neumí ani představit. Viděli jsme záběry z televize, fotky, videa na sociálních sítí, to ovšem není nic proti reálnému zážitku z místa.

Prakticky se nešlo ubránit slzám. Když jdete ulicí, kterou znáte upravenou, plnou hezkých domů a stromů a najednou vidíte jen trosky, zničené domy bez střech, bez oken, rozbité auta a stromy žádné... nezažili jsme válku, ale takto nějak si představujeme následky bombardování. Opravdu ten reálný pohled je 100x horší než záběry z televize. Co se muselo odehrávat v ulicích těsně po tornádu si nedovedeme představit.

Chaos, nářek, šok, bezmoc a zoufalství. Uvědomíte si, že jste na živu a to je to nejdůležitější. Z povídání místních nám jde ještě teď mráz po zádech. Veškeré to peklo pohltila tma, nešla elektřina. Jenom blikající auta integrovaného záchranného systému poodkrývala tu spoušť. Celou noc se hledali přeživší a záchrana životů byla na prvním místě. 

Až první ranní paprsky odhalily to, co zůstalo. 

Slzy tekly, ale i dojetím. Tak obrovská a neskutečná vlna solidarity co následovala byla neuvěřitelná. Kdo mohl, tak se zapojil. Profesionálové byli na střechách, všichni ostatní uklízeli střepy, suť, rozbitý nábytek, vybavení domů. Těžká technika to postupně odvážela. Na každém domě minimálně 20 dobrovolníků, kteří i přes neúprosné vedro pracovali, jako mravenci. Další dobrovolníci se starají o koordinaci, rozvoz pití, jídla, pracovních potřeb. Nic nechybí. Kdo chce pomáhat, vše tu sežene. Mimo jiné materiální sbírka z celé republiky zaplnila dům kultury a další prostory na zimním stadionu se plní. Finanční sbírky na všech možných účtech stoupají neuvěřitelnou rychlostí.

Každý z nás individuálně přispěl k pomoci v zasažených lokalitách, někteří finančně, někteří i přímo na místě. 

Mimo to jsme se v ENII také rozhodli, že navíc v následujících dvou týdnech z každého nákupu, který bude proveden přes e-shop bude 10% darováno do oblastí postižených ničivým tornádem. Tuto částku chceme věnovat v nejlepším případě přímo na transparentní účet některé ze zasažených obcí, nebo zastřešujících organizací, aby skutečně tyto prostředky šly k potřebným tou nejkratší možnou cestou a hlavně co nejrychleji. O tom, kolik ENII tímto způsobem darovalo budeme transparentně informovat. 

Stejně jako jsme se přesvědčili, že každá ruka je dobrá při odklízení, tak věříme, že každá koruna se bude počítat a pomůže.

Děkujeme že pomáháte s ENII